But I ain't really sure if I want you to

Kdo by se náhodou chystal koncem června do Švýcarska, měl by vědět, že Johnossi budou vystupovat v rámci Open air St. Gallen ve měste St. Gallen, 30. června... 

link: www.openairsg.ch/  Takže určitě neváhejte! 

For those who are from Switzerland OR are going to be there, Johnossi will play at St. Gallen´s Open air festival on 30. 6. 2011. So be there!  

That stone in your heart ...

...where the sadness grows.

When the walls come down

Hlasujte pro Johnossi!        www.aftonbladet.se

Formulář snadno vyplníte podle vzoru. Stačí jen kliknout na Nästa a poté vyplnit: 

Namn (jméno), E -post (email), Ålder (věk), Kontrollfråga (kontrolní otázku) - většinou sečíst dvě čísla a poté Nominera! 

Vote for Johnossi at Rockbjörnen!

You can fill the form as you can see below. Then click on Nästa and then fill your personal details such as:

Namn (name), E -post (email), Ålder (age), Kontrollfråga (control question) - usually just count two numbers and then: Nominera! 

Thanks folks!

Living in my mind

Johnossi - 2009...Hamburg...

I don't want to come down

As long as you´re with me

More photos from Gröna Lund....

And the complete setlist:

Dead end
Glory days to come
Party with my pain
Send more money
No last call
Bobby
Worried ground
Come along(There’s a gene)
Sickness – Med Markus Krunegård och Adam Olenius
Execution song
Man must dance
There’s a lot of things to do before you die
Roscoe

Mavericks
Summerbreeze
What’s the point
18 karat gold

More photos:  click here
(pro více fotek z Gröna Lundského koncert, klikněte na odkaz)

Things are quite unreal to me now

Johnossi odehráli během posledních 4 dnů tři koncerty. První z nich v Göteborgu 8. června.  

Johnossi have played three shows recently. As you can see in our Tour section:) The first one was held in Göteborg. Here comes the setlist and a video from the concert. 

(I hate you Mr. Engelbert. Why didn´t you do that in Gröna Lund? It´s like a curse. Not being on the right place in the right time.)

Druhý koncert se odehrál v Berlíně. Tady John a Ossi zahráli jen sedm písní jakožto předskokani německé skupiny Beatstakes. (předskokan zní vážně hrozně...)

The other one took place in Berlin, on 10. 6. as a supporting act of the german band Beatstakes (even I think that it should be the other way around...).

 

Just a short part of Dead End...

A nakonec poslední koncert proběhl opět v Německu, na open air festivalu v Passau. Více ke vzhlédnutí:)

Finally the last one, 11. 6 in Germany again. Open air festival in Passau...

I can see the wave

What did you say?
I should come here no more?
Are you ahead of time?
While i´m floating offshore?

What did you say?
I should come here no more?
Are you ahead of time?
While i´m floating offshore?

But when he swam out
in this black void of nothing
he was anxious, but excited
and he didn´t know
he wouldn´t come back
to shore again.

I`m running out of breath.
I will comme here no more.

What did you say?
i´m running out of breath.
i will come here no more.

And when he swam out
in his black void of nothing
he was anxious, but excitetd
and he didn´t know
he wouldn´t come back
to shore again.

Something´s always after me.
It´s pushing at the gate.
I can see the wave.
I can see the wave.

Something´s always after me.
It´s pushing at the gate.
I can see the wave.
I can see the wave.

I´m running out of breath.
I will come here no more.

I´m running out of breath.
I will come here no more.

Fighting against the dead end

Johnossi BEHIND THE SCENES. Wonderful:)

In my mind it´s all different anyhow

Vlastně to byla náhoda. Jenomže náhody neexistují. A málokdy se dějí ve čtyři hodiny ráno na rozespalé Stockholmské ulici. Každopádně tohle se skutečně stalo. Náhoda, osud...jedno z těch znamení, které jsme neminuli. Proto jsme si toho plakátu s nápisem Johnossi všimli.

Pátek 13. května. Stockholm. Švédsko. A my.

Spěcháme na ranní autobus po několikahodinnovém čekání na zpožděné letadlo a po hrůzu nahánějícím letu. Jsme tady, abychom viděli koncert Sugarplum Fairy v klubu Debasser. Speciální a jediný koncert tohoto léta. A najednou se na nás dívá ten plakát Johnossi, jakoby nic. Jakoby snad na sobě neměl napasané dnešní datum. Jakoby se nekonal přímo tady. A dnes.  

Teprve v tu chvíli mi dochází, že vím o koncertě Johnossi na Gröna Lundu a že ani trochu nechápu jak mi mohlo ujít datum. Možná proto, že bylo nemožné dostat se na tenhle koncert, moje podvědomí se ho rozhodlo ignorovat. Jen díky tomu se Gröna Lundský koncert mohl proměnit v tuhle souhru okolností. V jedno dechvyrážející zjištění nalepené na zeď Stockholmského domu.

Tak jsme se dostali na koncert Johnossi.

Zábavní park Gröna Lund otevírá ve tři hodiny odpoledne. Snadno se k němu dostanete lodí ze Slussenu jedoucí směrem na Djurgården. Na palubě lodi fouká studený vítr a schyluje se na déšť. Čas zabíjíme ve Vasově muzeu a nevěříme, že by se nám opravdu mohlo podařit koupit si lístek na Johnossi koncert jen několik hodin před jeho začátkem. 

Na většinu koncertů se člověk chystá několik měsíců, aby potom několik hodin čekal v zimě nebo úporném vedru na místě činu, jen aby potom mohl stát v první řadě. 

Tenhle koncert jsme neplánovali ani trochu. Ještě hodinu před začátkem jsme obědvali v kýčovitém Švédském domečku na Stockholmském předměstí. A stejně jsme zažili něco nezapomenutelného. Doslova.

Zdá se, že celý Stockholm jede na Gröna Lund, tramvaj je plná mladých lidí, ale my se přesto stavíme do první řady. I když na kraji, rozhodně si nestěžujeme. Pod obrovským nápisem Johnossi, stojíme a čekáme, aniž bychom před pár hodinami měli tušení, že je ještě dnes uvidíme.

Surrealistický pátek třináctého.

Celý koncert trval hodinu a půl. Nechyběly skladby jako No Last Call, Roscoe, What´s the point, Sickness, Maverics, Bobby, There´s a lot of thing to do before you die, Deat End....a Summerbreeze...♥

Celý koncert byl dokonalý. Johnossi, Děkuju. 

It was actually a coincidence. But there´s no coincidence in the world. Especially not at four a.m. at a sleepy Stockholm street. Anyway this did happen. A coincidence, a fate… one of those signs we didn´t miss. That´s why we did notice the poster with Johnossi written on it.

Friday, 13th May. Stockholm. Sweden. And us. 

We hurry for a morning bus after several hours of waiting for a delayed plane and after a terrifying flight. We´re here to see a Sugarplum Fairy concert in the Debasser club. Special and unique concert of this summer. And suddenly the Johnossi poster is watching us, as if it was normal. As if there wasn´t today´s date on it. As if it didn´t take place right here. And today.

At that moment I realize I´ve known about the Johnossi concert at Gröna Lund and that I have no idea how I could have missed the date. Maybe because it was impossible to get to this concert, my subconsciousness decided to ignore it.  That´s the only way how Gröna Lund concert could have turned into this serie of accidental circumstances.  To one breathtaking discovery glued-on to a wall of a Stockholm house. 

That´s how we got to a Johnossi koncert.

Gröna Lund fun fair opens at 3 p.m. You can easily get there by boat parting from Slussen going towards Djurgården. On the board a wind is blowing and it looks it´s going to rain. We´re killing time in Vasa museum and we can´t believe that we really could buy a ticket for the Johnossi concert just few hours before its beginning.

To most concerts you prepare for months to wait several  hours in cold or scorching weather at the venue to achieve the front row place. 

We didn´t plan this concert at all. Just one hour before the beginning we were having lunch in a fairy-tale-Swedish house in Stockholm suburbs. And we experienced something unforgettable anyway. Literally.

It seems all Stockholm is heading towards Gröna Lund, the tram is full of young people and in spite of that we get to the front row. Though it´s at a side, we don´t complain at all. We´re standing under a huge Johnossi inscription, waiting, despite not having an idea about seeing them today just a couple of hours before.

A surrealistic Friday the 13th.

The concert took an hour an half. We heard No Last Call, Roscoe, What´s the point, Sickness, Maverics, Bobby, There´s a lot of thing to do before you die, Dead End....and Summerbreeze...♥

The whole concert was perfect. Thank you, Johnossi.

I got my head among the clouds

♥

Ossi had his grand debut here

Johnossi, Mando Diao a Mean Street v Berlíně 2. května 2011.... splněný sen!



Love you so much, guys!

To gain happiness you have to struggle first

Odkaz na úžasný rozhovor s Johnem z roku 2010. O tvorbě nového alba, o štěstí, o vnitřní síle, kterou je v sobě třeba najít...jednoduše o Johnossi. 

Odkaz: ZDE

Click here and you can watch amazing interview with John about their new album, about happiness, about the strenght to be who you really want to be...simply about Johnossi. 

It´s building up inside

Náš článek na českém serveru Rockem.cz  věnovaný Johnossi. Celý článek si můžete přečíst ZDE. 

Our article "Do you know Johnossi yet?" about Johnossi, of course, in the czech internet magazine Rockem.cz. Available only in the czech version, just because there´s no need in translating it. Nothing new inside:)

Street Team

Takže tady jsme. Dvoučlenný český Street Team Johnossi. A i když to možná působí trochu pateticky nebo nesmyslně, i ve dvou se toho dá leccos změnit, leccos dokázat (podívejte se třeba na Johnossi...).

Co budeme dělat? Pravidelně vás - budoucí čtenáře tohoto blogu - informovat o možnostech JAK a KDE Johnossi propagovat. Ať už na internetu formou hlasování nebo v reálném světě formou letáků, plakátu, samolepek a jiných akcí s jediným účelem: Proslavit tohle švédské duo.

Začínáme letáčky. Pokud se připojíte, stačí si je stáhnout, vytisknout a rozšířit všude po svém okolí. V práci, ve škole, v restauraci, v menze, na veřejných záchodech...fantazii se meze nekladou. 

A věřte mi, funguje to. Dokonce i jen jeden člověk umí vzbudit dojem, že celá země je zapojená do propagace nějaké skupiny:) 

Od dnešního dne se všechny potřebné novinky stran Street Teamu Johnossi dozvíte pod odkazem na pravé liště blogu. Odkazy, obrázky, nápady. A pokud sami na něco přijdete, dejte nám vědět.

So here we are. The two piece czech Street Team for Johnossi. Even though it might seem a little bit pathetic and useless (concerning the number of members in our Street Team so far) it´s not like that at all. Watch Johnossi what they have achieved just as a two piece band. Even one single person can change a lot of things and do amazing stuff. 

What are we gonna do? It´s simple. Promoting Johnossi in every possible way. It may be on the internet as voting missions in some future charts and many more. Or in a real life in a way of stickers, posters, flyers that we´re gonna spread all around the world just to make sure everybody gets to know this special Swedish duo. 

We´ll inform you about our latest missions under the link Street Team on the right side on this blog. There you will find the lastest information.

If you´re not from the Czech Republic and you want to join us, it´s absolutely cool:) 

Let´s start with our first task. Simply spread in your city flyers that you can find under the Street Team link. Put them wherever you think it could be useful. Places such as public library, university, restaurants, public toilets:-) etc. are very welcome. No limits for your imagination:) 

So Welcome! And enjoy the fun while making Johnossi famous.

We would be losers

Rozhovor s Johnossi pro Britishrock z roku 2007. Johnossi hrálo na rakouském festivalu Nova Rock. Obzvlášť pasáž s nevyřčeným Děkuju na konci koncertu stojí za to:)

Jak snášíte tohle horko?

Ossi: Ne moc dobře, je to strašné! Nestěžuju si na léto, ale jsem zvyklý na to skočit během léta rovnou do moře. Teď jsme tady a je to tady jako na poušti, takže si musím dávat sprchu každou půlhodinu.

Máš taky takový problém s horkem, Johne?

John: Ne tak moc jako Ossi, ale taky si myslím, že je moc horko. Je to asi horko z toho napětí.

Četla jsem, že jste uzavřeli nahrávací smlouvu po třech show. Jak se to mohlo stát?

Ossi: Podle mě proto, že jsme tak dobří.

Ale je hodně opravdu dobrých kapel a ty nedostanou nahrávací smlouvu. Neměli jste náhodou taky trochu štěstí?

John: Z poloviny štěstí, z poloviny...(Ossi ho přeruší)

Ossi: Já vlastně na štěstí nevěřím. Štěstí je něco, na co spoléhají ubožáci, a není to dobrá věc, spoléhat na štěstí. Byla to kombinace nás, kteří jsme byli dobří a těch správných lidí. Ale štěstí nemá s úspěchem co dělat.

Aha, dobře. Ok. Jak moc důležitý je pro vás vztah s vašimi fanoušky? Na vaší webstránce máte skutečně cool deník Mluví Ossi a Mluví John. Jak důležité je pro vás komunikovat s vašimi fanoušky?

Ossi: Mohlo by to být lepší, ale jsme strašně líní. Užíváme si kontakt se svými fanoušky, ale někdy jsme trochu moc líní. Máme spoustu jiných věcí, které se dějou v našem životě, ale...
John: Samozřejmě že si chceme najít čas na to komunikovat se svými fanoušky.

Ossi: Cítíme, že bychom byli schopni věnovat se tomu víc, ale jsme prostě líní. Změníme to, protože jsme se o tom s Johnem zrovna nedávno bavili. Bavili jsme se o Myspace a zjistili jsme že myspace umírá. Myspace je out, je to na hovno...na hovno:-)

John: Moc spamu!

Ossi: Myspace bylo na vrcholu tak před 2 lety, ale teď už umírá. Takže se budeme víc soustředit na naši vlastní stránku, žádné další komunikování s fanoušky prostřednictvím myspace, protože to stojí za hovno!

Ale mohli byste mít spojení s fanoušky skrz jeviště, viděla jsem vás živě...

John: Kde?

Tady, dneska....a vy jste s fanoušky nemluvili. Jen jednou jsi řekl něco navíc, a když jste skončili, ani jste neřekli děkuju nebo nashledanou. To je pro mě trochu divné. Vaši fanoušci si vás váží a vy jim to nijak nevracíte...

John: Ale tohle je poprvé co jsi nás viděla, že?

Správně.

John: No, dělali jsme tady jen velmi krátký koncert, tak půl hodiny a chtěli jsme do toho dát co nejvíc hudby bude možné, ale samozřejmě tohle není omluva. Já se necítím jako Ježíš, když jsem na jevišti, nemyslím si: "Tady jste mé děti, pojďte ke mě"... není to tak, protože nejsem takový typ člověka. (neustále váhá a zdá se, že nemá ani ponětí o čem mluví)

Já a Ossi my píšeme písně a hrajeme 80% hudby jen pro sebe...

Ossi: Hrajeme pro lidi a ti to můžou slyšet. Nejsem král a neřeknu Ahoj každému kokotovi v davu. To co děláme místo toho je...

John: Každému kokotovi? (směje se)

Ossi: Jo, každému kokotovi!

John: Každému kokotovi v davu (směje se)

Ossi: Jo, místo toho podepisujeme věci po koncertě a setkáváme se s lidmi tváří v tvář. Protože když stojíš na podiu je to tak 4 metry vysoko a mezi tebou a publikem je ta zasraná vzdálenost, takže jak se vůbec můžeš dostat do kontaktu s lidma?

John: (přeruší Ossiho) Ne ne ne, myslím, že nemáš pravdu! Podle mě nemáš pravdu, protože...

Ossi: Jo, ale já umím hrát... (očividně naštvaný)
John: Jojo, ale poslouchej, věc se má tak, že jsme jen dva lidé a dáváme hodně energie a hodně ze sebe do hudby, kterou hrajeme. Musím se soustředit jen na to, abych byl schopný hrát, protože hraju a zpívám ze srdce, a proto se musím soustředit na hraní.

Ano, to je to, co jsem se chtěla zeptat. Jen dva lidé na celou show, není to strašně vysilující?

John: Ano, to je. A proto se soustředím na to, abych se dostal do hudby, chápeš? Prostě jen zavřít oči a snažit se být v hudbě, prostě dělat show, která je tak dobrá jak jen je to možné.Chci říct, je spousta skupin, které řvou: (a teď je extrémně hlučný a divoce gestikuluje) Ahoj všichni, jste tady rádi??? JOOOOOOOOO!

Ossi: Chci vás slyšet víc nahlas! …JOOOOOOOOOOO!

John:  Ne ještě hlasitěji! JOOOOOOOOOOOO! (je stále hlasitější)

Ossi: Ne ještě hlasitěji, hlasitěji, hlasitěji...

John:  To je ten důvod proč je Robbie Williams tak známý. Jeho písně stojí za hovno, ale má charisma a energii. Něco ve stylu: (zpívá) Chcete mi opíchat prdel?

Robbie Williams dává všem holkám v hledišti pocit, že s ním skutečně můžou píchat. A já nechci...

Ossi: My jim nechceme dát ten pocit, že si to s náma můžou rozdat...

John: (pořád hlasitě) Nechci aby si lidé mysleli, že můžou být součástí mého života, protože nemůžou. Jsme stejně normální jako všichni ostatní. Já nemám ten přístup „tady jsem, vy jste mé děti“, a tak nejsem tak otevřený....

  

Ok, Ok, chápu...měli bysme pokračovat...

John: Prostě jen hrajeme naše písně a jsme zatraceně šťastní, když si lidé naši hudbu užívají a chodí na naše show.

Ossi: Komunikujeme skrz naši hudbu...

Ok, jediná věc co jsem řekla, bylo, že mi chybělo děkuju na konci.

Ossi: Řekl jsem děkuju, ale neřekl jsem to do mikrofonu.

Dobře ale...(všeobecný smích)

John: Obyčejně vždycky řekneme děkuju,ale někdy...

Jo, ale pro mě to bylo poprvé co jsem vás viděla...

Ossi: Ok, jestli ti to chybělo: Děkuju , že ses přišla podívat. (sarkastický tón)

Ok, vzkážu to vašim fanouškům venku. Pojďme dál: srovnali byste se s jinými skupinami?

John: Myslíš jako White Stripes? 

To jsi řekl ty...

John: To je to, co všichni říkají.

Já to neříkám. Ale porovnali byste svoji hudbu, svůj styl s jinými skupinami?

John:  Ne, protože pro nás je hudba kompletní svoboda. Kdybychom nedělali hudbu, byli bysme prostě jen depresivní. Takže ji děláme, abychom se cítili dobře. To je hlavní důvod.

Jaké je ovzduší mezi všemi švédskými skupinami?

John: Atmosféra je dobrá, protože Švédsko je malá země.

Ossi: Všichni se máme rádi.

John: Skupin pocházejících ze Švédska je hodně. Myslím, že nálada mezi nimi je velmi dobrá.

Můžete vyjmenovat nějaké skupiny, které máte skutečně rádi?

John: Mám rád Soundtrack of your lives, The Hives

Ossi: Mando Diao

John: Jo, Mando Diao. Tyhle lidi známe, ale The Hives doopravdy neznáme.

Ossi: To je vlastně ten důvod proč rádi hrajeme na festivalech: vidíš tam své přátele.

Je tady dneska nějaká skupina, kterou si půjdete poslechnout? Kdy odjíždíte, dneska, v noci, zítra?

Ossi, John: zítra

John: Půjdeme se podívat na The Hives a The Smashing Pumpkins.

Ok, cool. Pojďme k vaší nahrávce. Když natočíte album, jste s ním naprosto spokojení? Nebo si přejete něco změnit?

Ossi: Ne, na dokončeném albu nechceš nic změnit, chceš udělat další nahrávku, která bude ještě lepší. To je to, co děláme.

John: Co se stalo, stalo se. Nedíváme se zpátky.

V jednoduchosti je krása, píše se o vaší hudbě. Je to také slogan pro váš život?

John: Ne, rozhodně ne!

Ossi: Ne, jednoduchý není. Náš osobní život je všechno možné, jen ne jednoduchý. Je to chaos!

Je to proto že jste tak zaneprázdnění hudbou?

Ossi: Doma máš svoji rodinu a přátele, které máš rád a se kterými chceš strávit každou vteřinu, ale to je nemožné. A to je pro mě těžké. Lidi, kteří mají normální práci, například v kanceláři, můžou alespoň strávit nějaký čas se svými rodinami, ale my jsme celou dobu pryč. Snažíme se strávit co nejvíc času s přáteli, když jsme doma. A je to velmi chaotické. Tohle není ten způsob, jak bys chtěl žít svůj život, ale pořád je to způsob, jaký jsme si vybrali. Můžeme skončit s Johnossi kdykoliv chceme, ale pořád je tady spousta lidí, kteří na nás závisí a my závisíme na sobě. Proto je to docela chaotické.

Zdá se, že jste opravdu dobří přátelé. Ve svém životopise píšete o love story mezi přáteli. Existuje něco, co váš může rozdělit?

(ticho)

Holky?

John, Ossi: Ne ne ne

John: Já nevím...

Ossi: Nemyslím si, že o tomhle je přátelství. Mít věci, které vás můžou rozdělit. Je lepší mít věci, které vás můžou k sobě ještě víc přiblížit. Bavit se o věcech, které nás můžou rozdělit pro nás není zajímavé.

John: Láska, láska nás může rozdělit.

(začnou zpívat Love can tear us apart od Joy Division)

  

Pokud byste si mohli vybrat jednu píseň z minulosti, kterou byste si přáli napsat vy sami, která by to byla?

John: Jednu píseň, písní je hodně. Vlastně jsem tuhle otázku dostal před 2 týdny v jiném rozhovoru a řekl jsem píseň a potom jsem toho litoval. (pozn. Od Velvet Underground)

Jedna píseň, kterou bych si opravdu přál napsat je Five Years od Davida Bowieho.

(začne ji zpívat fakt fakt hodně dobře) Tohle je jedna z mých nejoblíběnějších písní.

Hezké. Kdybyste nebyli hudebníci, co by bylo vaše zaměstnání?

Ossi: Nemám tušení.

John: Nic, byli bychom lůzři.

Lůzři, wow. Takže vy nemáte žádný jiný talent?
Ossi: Samozřejmě kdybych si poranil ruce a nemohl dál hrát na bicí, musel bych si najít něco jiného.

John: Já bych vykradl banku myslím. Abych měl nějaké paníze a mohl opustit Švédsko.

Chceš odejít ze Švédska?

John: Kdybych byl sám, úplně sám, kdybych neměl Johnossi, jediné, na co bych myslel by bylo sehnat nějaké peníze a odstěhovat se do nějaké levné země.

Kam?

John: Myslím, že Asie je hodně levná, no Japonsko je strašně drahé. Ale třeba Filipíny...ale tam je strašné horko, co? Ne, to ne, tam je moc horko. A deštivo.

Ossi: Já bych řekl, dokud je to blízko oceánu, tak je to v pohodě.

John: Chtěl bych být astronaut. Chtěl bych pryč do vesmíru.

Ossi: Jo!

John: Je to hrozně jednoduché. Když máš pocit, že už nechceš být astronautem, tak můžeš jen otevřít dveře a vyletět a mít zážitek, jako nikdo jiný nemá, protože budeš ve vesmíru a...

Ossi:  Zemřeš ve vesmíru...

John: Jo, zemřeš ve vesmíru. Ale budeš mít tuhle úžasnou zkušenost.Na druhou stranu, mohlo by to být dost děsivé létat dokola ve vesmíru.

Ossi: Jo, to by bylo cool. 

For english version of this interview (from 2007) go HERE (it´s worth it!!!!)